Červen 2013

25.6.2013 - This moment we own it

25. června 2013 v 9:44 | Paranoea |  Prožívá..
Ačkoliv jsou to už dva týdny, co jsem byla v kině na Fast and the Furious 6, pořád se z toho nějak nemůžu vzpamatovat. Tak moc jsem oplakala v Tokio Drift Hanovu smrt a oni ji sem musí dát znovu? Celý den jsem pak strávila hledáním odpovědi na to, jak je to možné. Pustila jsem si trojku i šestku za sebou. Můj odhad se projevil jako správnej, ale jsem z toho poněkud rozladěna stále. Pořád tvrdím, že zabít mohli kohokoliv. Kohokoliv (vezmeme-li to objektivně, i ten Brian má nudnější příběh než většina lidí a to, že je pohledný a má se sestrou Torreta dítě, ho nijak neomlouvá), jen Hana mi brát fakt nemuseli. Pche.

Stalo se toho spoustu, ne že ne. Xkrát jsem si po cestách říkala, jak sednu k počítači a sepíšu něco. A pak zase nic. Odřekla jsem sezení psycholožce, protože ani jí nemám co říct. Ne že by se nic nestalo, ale já nemám co říct. Celý víkend jsem strávila aktivně uklízením bytu - kdo by to byl řekl, že je tak namáhavé vytřít celý byt? Mám za sebou třetí den AB challenge, dnes mám tedy volno. Docela mě to začíná bavit. A vařím. Fazolkovou, rajskou, mrkvovou. Začínám se stávat hospodyňkou? *smích* Možná je načase, jednou přece jen přestanu být future wife of my future husband :)

Mighta let you down, mighta messed you round
but ya never changed your point of view
and that's why I'm comin' back to you...

Byla jsem dnes ráno za šéfovou. Za tři týdny mi končí smlouva. A včera mě přijali na školu. Byla jsem tedy za šéfovou, abych jí to pověděla. Poprvé v životě někde ukončuju práci a ještě tam, kde se mi opravdu líbí, mám tu dobré vztahy a oni mě tu chtějí. Nevěděla jsem, jak na to Irča zareaguje, ale zareagovala úžasně. Smlouvu mám prodlouženou do konce srpna (smlouva na hlavní poměr prodloužená na dva měsíce, ani bych nečekala, že to je možné, natož že to nějaký zaměstnavatel bude chtít udělat) a pokud se rozhodnu během školy jít sem na brigádu, velmi rádi mě vezmou. Čekala jsem spousty věcí, ale toto ne. Moje nejlepší vize byla ta, že na červenec-srpen půjdu na dohodu, poté prvních pár měsíců budu chodit čistě do školy s podporou úřadu práce a poté, co budu už vědět, jak na svoji školu, si najdu brigádu. Současná situace mé plány ale ještě předčila. Nechce se mi věřit, že za dvě měsíce zasednu do školních lavic. Že doopravdy můžu mít před sebou tři roky, kdy budu řešit, kterou zkoušku jak obejít a jestli se mi chce nebo nechce s kamarády na pivo. VOŠ, čekají nás krušné časy! :)

Sleduju archiv slovenského pořadu Soudní síň. Někdy mě opravdu zaráží, co všechno lidé dokážou na sebe vyhrabat. A jak velké komedie z toho dokážou vzniknout. Opravdu je celý svět takový?

If you want to, I can save you
I can take you away from here

So lonely inside, so busy out there
And all you wanted was somebody who cares

Potřebuju nové boty. Urgentně, hned. Včera večer jsem si přislíbila, že si dnes nějaké koupím po práci, ale zřejmě to udělám ještě při obědové pauze. Nic proti dešti, ale déšť, který mi promočí boty tak, že chodím v kanclu radši bosa než v nich, to už zas moc nemusím.

A stejně mi tu nic nedává smysl. Písničky mluví za mě mnohem líp.

One shot, everything rides on tonight
Even if I've got three strikes, Ima go for it,
This moment, we own it