Červenec 2011

Jedno pravidlo k zapamatování.

17. července 2011 v 10:35 | Paranoea |  Afekty
Cokoliv vypadá jednoduše, nikdy není tak jednoduché. Vždy se objeví zádrhel.

Protože se žije okamžiky, dokud trvají.

12. července 2011 v 22:42 | Paranoea |  Afekty
Jsem moc unavena z celeho sveta. Tak preju dobrou noc zlato *hug*.
Te zrovna zas v komiksovym stylu kreslim .) Dobrou noc hug
Jee, ukazes mi to pak? Prosiiim. Vzdycky me tak pekne nakreslis.
Jop. Ale ted uz bez spat *hladi po vlasech*

Řekl to.

9. července 2011 v 17:04 | Paranoea |  Afekty
chybíš mi .)

Písmenka.

9. července 2011 v 1:22 | Paranoea |  Afekty
dobrou noc .)
jsi jedinej, kdo mi popřál
můžu to dělat častěji
tak dobrou zlato :) *hug
.) dobrou *hug

Je to jen pár bezvýznamných vět. Ale stejně potěší tolik, že bez toho stupidního úsměvu neusnete.

Pár chvil samoty.

7. července 2011 v 0:33 | Paranoea |  Afekty
V některých chvílích si přijdu osaměle, jako právě teď. Kdy jsem tak ležela na čerstvě povlečené posteli v úplně nových peřinách a koukala na film. Protože poslední půlrok jsem na filmy nekoukala sama. A protože v tom filmu opět vypadalo všechno tak jednoduše, zamilovat se, poddat. Jenže já dneska ráno přišla na to, že to není pravda, ne v mém případě. Že nejsem připravená vzdát se svého vlastního života, že nejsem schopná oddat se druhému tolik. Jela jsem ráno vlakem a Jirkova ruka na mé tváři mi prostě vadila. Byl by to úžasný partner. Ale já opět nechci. Opět jsem si připomněla, kam pořád patřím.