Únor 2010

Paranoea xkrát

27. února 2010 v 22:16 | Paranoea |  Objevuje..
Každý člověk má svůj úhel pohledu. Projížděla jsem si různě internetem a hrábla po "zúhlování" Paranoey. Až u ukládání obrázků jsem zjistila, že jich je 13 - ale co už.


19.2.2010

19. února 2010 v 18:17 | Paranoea |  Prožívá..
Začínám cítit .. jakousi averzi? .. k jedné ze svých blízkých osob. Patří k lidem, kteří by se dali označit jako přátelé. A já prostě najednou nemám vůbec náladu s ní jakkoliv být v kontaktu.

16.2.2010 : První bílá

16. února 2010 v 23:59 | Paranoea |  Prožívá..
Mám za sebou první návštěvu zubaře. Celou noc jsem se neustála budila, ráno jsem si vzala prášky na nervy a stejně to nijak zvlášť nepomohlo. Při pohledu na injekci jsem se rozbrečela a musela si dát pár chvil na uklidnění - a i při aplikaci jsem brečela jak malá holka. No a co, každý se něčeho bojí. A pan doktor to pochopil i se sestřičkou, byli hodní. Navíc další plus, po té injekci jsem opravdu necítila naprosto nic, i když mi vrtal tři kazy - a mám teď krásný zub vepředu. A ve čtvrtek budu mít i ten druhý. A pak snad další a další. Jestli to pokaždé bude vypadat takhle, možná jednou přehodnotím svůj vztah k zubařům.

Nejspíš..

14. února 2010 v 20:28 | Paranoea |  Afekty
.. jsem to neměla vidět.
Víš, že to může vyvolat u tebe to cosi uvnitř opět a přesto to uděláš? Přesto se podíváš? Ne, vážně jsi to dělat neměla, máš pravdu.
Když .. byla tak pěkná. Usmívá se tam, spokojeně, šťastně.
No a? To není důvod. Ani tvoje starost. Navíc víš, jak to je.
Já vím.
Jsi nenapravitelná.
Jo. Asi jsem prostě chtěla vidět jeho úsměv. Ujistit se.


Někdy si připadám strašně melancholická. A hlavně blbá. Ale.. potěšilo mě to. Jeho úsměv vyvolal ten můj.

AFI - Prelude 12/21

13. února 2010 v 22:20 | Paranoea |  Objevuje..
Nevím, co mě na tý písničce tolik uchvátilo. Ale miluju tu melodii. Textujte tady.


Sugababes - Round round

13. února 2010 v 22:18 | Paranoea |  Objevuje..
Mívám vždycky chvíle, kdy jednu písničku poslouchám neustále. A jakmile se mi oposlouchá, dostane se k ledu. A pak, po nějaké době, ji najednou uslyším ve své hlavě a koloběh opět začíná, natáhnu si ji do mp3 a patří k nejposlouchanějším. A přesně takhle to je teď i s touhle. Klip mi přijde děsný - ale neustále si to musím prozpěvovat a nutit se být v klidu, když to slyším. Otextování zde.


One Republic - All the right moves

13. února 2010 v 22:11 | Paranoea |  Objevuje..
Strašně moc se mi ten song líbil už od prvního poslechu. OneRepublic mi přijde děsně ukňouraný - ale tenhle song mě vždycky povznese. A klip se mi vážně líbí. Text.


1.2.2010 : Bloumající pohled okolo

1. února 2010 v 20:00 | Paranoea |  Prožívá..
Opět dneska nehorázně sněží. Vystoupila jsem odpoledne z autobusu a dostala se do chumelenice - natáhla jsem si kapuci (kacupu, jak se jednou přeřekla jedna kamarádka) a vydala se na cestu - měla jsem v plánu ještě dojít do zahradnictví, třídnímu pro sazeničky, které chtěl a do drogerie, pro barvu na vlasy. Neměli moji vybranou ani žádnou jí podobnou, takže se musím podívat zítra jinde. Nevadí. Koukala jsem při procházce, že hromada sněhu je mnohdy vyšší než lidi procházející úzkýma vyhrabanýma cestičkama. Zajímavé, to se nestává často, že.

Jela jsem ráno se spolužákem do školy. Zapadli jsme u školy, když jsme parkovali. Tak jsem byla požádána, abych si sedla za volant - poprvé v mém životě - a držela spojku s plynem, zatímco nás spolužák bude vytlačovat ze sněhu. Málem jsem mu odrovnala auto. Úžasný zážitek.

Měla jsem dnes celkem fajn den. Podařilo se mi všechno - písemku z češtiny i farmacie jsem napsala celkem dobře, koupila třídnímu sazeničky, koukám teď na Mrtvý muž přichází, potom mám v plánu přečíst si kousek Draculy a látku do školy, podívat se na Sběratele kostí a jít spát.

Mám na noze modřinu - zakrývající půlku kolena. Absolutně nechápu, jak je to možné. Modřiny jsou vždycky fascinující - mám je málokdy. A to, jak se každý den zbarví jinak, mě vždycky zajímalo.

Těším se na konec března. Pojedu se třídou na chatu - už ji máme zamluvenou a zaplacenou zálohu. Nevím proč, ale pořád mi hlavou lítá představa sebe, jak sedím ve své měkké černé teplákové soupravě, v ruce mám kafe, bavím se s klukama a přitom hraju billiard (v chatě je stůl, což je naprosto.. úžasné). Strašně moc se těším na tu chvíli. Dřív bych to do sebe neřekla. Dřív by mě nenapadlo se svou třídou někam jet. Časy se mění - což mi připomíná - věděli jste, že Bushido má film? Bushido je nejznámější německý raper - možná ho někdo zná, možná ne - dneska jsem si na německém rádiu přečetla o tom, že byl natočen film o jeho životě s ním v hlavní roli - za pár dnů jde do kin - už vím, co někdy příště budu chtít vidět.